Kdo má ruce, zkoumá grafen (akademon.cz 22.10.2004). Musíme však připustit, že jde o velmi perspektivní sloučeninu s řadou zajímavých vlastností. Americko-britsko-italský tým tvořený Paoloem Lacovigem, Monicou Pozzovou, Dariem Alfčem, Paolem Vilmercatim, Alessandrem Baraldim a Silvanem Lizzitem zjistil, že při depozici uhlíku z par na iridiovém povrchu vznikají grafenové kopule. Atomy uhlíku po jejich obvodu jsou pevně přichycena na iridium, interakce ve středu grafenového plátku je slabší, než mezi ním a podkladem se objeví dutina. Britsko-taiwanský vědecký tým z Imperial College London a Národní taiwanské univerzity pozoroval modrou fluorescenci oxidovaného grafenu v roztoku. Působíme-li na uhlíkové nanotrubice velmi agresivním činidlem z kyseliny sírové a manganistanu draselného, dojde k jejich oxidaci a otevření na droboučké plátky. Jsou tak malé, že se bez problémů rozptýlí ve vodě. Látek, jež podrží svou modrou fluorescenci i ve vodném roztoku, není příliš mnoho.